O počátcích vinařství v obci Hlohovec není téměř žádných písemných podkladů. O tom, že se tu réva pěstovala odedávna, tak jako v proslulých vinařských obcích v okolí (Valtice, Mikulov apod.) se lze domnívat jen z nepřímých důkazů (například několik habánských sklepů či vynikající vinohradnická trať „Stará hora“. Původní obyvatelstvo dříve rakouské obce opuštěné v pohnutém 15. století (česko-uherské války, nemoci apod.) zajisté pěstování révy provozovali také, jako ostatně i jejich sousedé ve zmíněných Valticích, Sedleci atd.

          V roce 1570 došlo k novému osídlení obce chorvatskými kolonisty – našimi předky a od té doby se o pěstování révy nedá již pochybovat. Rozsah vinařství ale nebyl zdaleka takový, jako je tomu v dnešní době. Pod pojmem vinohrady se rozuměly smíšené výsadby ovocných stromů všech možných druhů a samozřejmě také vinic. Traduje se, že až do doby katastrofálního napadení vinic révokazem a houbovými chorobami byla nejvíce pěstovanou odrůdou Frankovka modrá, zde nazývaná „obyčajné černé“. Tak jako i v okolí po révokazové pohromě došlo k hluboké degradaci vinařství výsadbou přímoplodících hybridů zastoupených zejména odrůdami Baco a Otelo (Chorvát). Zatím co  se jihomoravské vinařství z této degradace více či méně rychle vzpamatovávalo výsadbou ušlechtilých odrůd štěpovaných na amerických podnožích, v Hlohovci tato obnova probíhala poměrně dlouhou dobu. Teprve v 60. tých letech minulého století došlo k radikální změně. Založením zahrádkářské kolonie o výměře 22 ha s převážnou výsadbou vinic se začíná psát nová historie hlohoveckého vinařství. Přesto posledních asi 50 ha hybridů bylo likvidováno radikálně až v roce 1975, které provedlo nově ustavené sloučené zemědělské družstvo se sídlem v Sedleci. To také zahájilo velkorysou výsadbu nových vinohradů v trati Šulaperk a Stará hora na více než 120 ha plochy. Vysazeny byly kvalitní odrůdy MO, Frankovka, Chardonnay, Svatovavřinecké aj.