Hodnocení vinařského roku 2010

Vážení vinaři, vážení hosté, milovníci vína,

po loňských a letošních výsledcích v pěstování hroznů se zdá, že více jak desetiletí dlouhá šňůra velmi úspěšných vinařských roků skončila nebo byla alespoň načas přerušena, a to poměrně dosti tragicky. Všichni zde přitom víme, že o úspěchu či neúspěchu našeho vinařského oboru rozhoduje mnoho činitelů. Z nich jsou to například těžko ovlivnitelné klimatické poměry, a to zejména teplo, světlo a vláhové poměry. Na tyto činitele pak úzce navazují atak houbových chorob, případně škůdců ze živočišné říše.

Srovnáváme-li zmíněné činitele letošního roku s podmínkami, jaké panovaly v oněch úspěšných létech, dojdeme k poznání, že výsledky, než skutečnosti letošního roku asi snad nemohly být jiné, jaké jsou. Zkusme si tyto klimatické jevy letošního roku zrekapitulovat: teplota dosáhla letos necelých 10° C, v průměru ale byla až o 1,5° C nižší než minulých letech. Rovněž sluneční svit měřený v hodinách byl nižší zhruba o 200 hodin, než tomu bylo v oněch úspěšných létech. Nejhorší dopady ale mělo rozdělení dešťových srážek v jednotlivých, a to rozhodujících etapách vegetace révy. Po na vláhu poměrně bohaté zimě následovalo tužší jaro, avšak jen do poloviny dubna, konec dubna byl na srážky již nadnormální. Rozhodující měsíce, květen a červen, byly velmi mokré a chudé na teplo a hlavně na sluneční svit. V květnu spadlo 146 mm deště, což je dvojnásobek dlouholetého průměru v tomto měsíci. V následujícím červnu spadlo 77 mm, což je lepší průměr.

Réva začala rozkvétat po 12. červnu díky parným a vlhkým dnům a kvetla skoro do konce června. A právě toto období se projevilo jako prvé kritické. Vracíme se k měsíci květnu – jen 7 dnů bylo bez deště. Koncem května stoupaly teploty nad 20° C, aby od začátku června až do jeho poloviny dosahovaly 30 a více stupňů za současného přebytku půdní vláhy a vzdušné vlhkosti, což byly ideální podmínky pro rozvoj révové plísně – perenospory. Tato nemoc v tomto období před květem révy zaskočila snad všechny vinaře. Z hodiny na hodinu bylo napadeno nerozvinuté květenství révy, zatímco listy, v minulosti přednostně napadány, tentokrát zůstaly poměrně zdravé. V době masového onemocnění plísní se nebývalým tempem šířila další nákaza- oidium – tzv. padlí révy.

Přestože vinaři zareagovali vinaři na tyto nákazy okamžitě, nebylo často v jejich silách jim účinně zabránit. Stříkalo se i dvakrát, třikrát týdně, a to po dobu června, července a dokonce i během srpna. Náklady na ochranu horentně rostly rovněž, ale i škody na letošní úrodě a v mnoha případech možná i na úrodě roku příštího. Celková bilance škod – postižena celá Střední Evropa, a to sníženým výnosem proti průměru minulých let o 20 – 50 %, někdy i více.

Druhé kritické období následovalo v období měsíce srpna a snad až do konce září. Teplota dosahovala mírně nadprůměrných hodnot, a to například v srpnu 20°C. Dešťových srážek bylo v srpnu 113 mm a v září 83 mm, což jsou opět dvojnásobná množství proti dlouhodobým průměrům. Jen pro zajímavost připomínám, že hodně spadne u nás v průměru 540 mm srážek, letos to bylo od 1.1. do konce roku 750 mm, což jsem za dobu svého víc jak dvacetipětiletého měření nezaznamenal. Mimořádně příznivé teplotní a vlhkostní poměry těchto měsíců měly za následek další ataky houbových chorob, ale také způsobovány mimořádným růstem nových letorostů a jejich zálistků, což způsobovalo další spotřebu práce a nákladů na pletí a provzdušňování révových keřů.

S výskytem živočišných škůdců, hlavně roztočů a obalečů, v množství škodícím révě jsem se letos nesetkal. Také ataky špačků byly mnohem mírnější než v minulých létech.

Dnes jsme se tady sešli, nejen abychom konstatovali tyto smutné události, ale abychom si také z nich vzali ponaučené pro další pěstitelské roky.

Také jsme tady, abychom vzdali hold nejušlechtilejšímu nápoji, který je oslavován již po celá tisíciletí v těch krajích, kde se mu daří, nápoji o kterém se píše v knize knih – bibli – a který použil Kristus pán k prvnímu svému zázraku.

Sešli jsme se tu, pěstitelé a milovníci tohoto nápoje, abychom ochutnali z toho, co se nám podařilo i v těžkých podmínkách vypěstovat a uchránit. Věřím, že to, co tady naši vinaři předkládají k požehnání, bude opět ve vrcholové jakosti a poslouží nám k povzbuzení duše i těla.

Přeji všem přítomným ty nejlepší zážitky z našeho dnešního setkání.

V Hlohovci, prosinec 2010
Ing. Karel Vlašic